Tak uz vim, ze i voda v severnim Atlantiku je slana jako v jinych morich a oceanech, jenom je vic osvezujici nez bychom od spanelskeho koupani ocekavali. Cele dnesni odpoledne jsem si naplno uzivala summer time (i kdyz chvilicku na nas na plazi i prselo, ale nastesti opravdu jen chvilicku). Pote, co jsem zvladla prvni osmeleni se, z vody me nikdo nemohl dostat. Koupani je super a navic to pusobi jako blahodarna rehabilitace na mou nohu, na kterou stale nemuzu doslapnout. Zacinam mit strach, abych jeste vubec nekdy normalne chodila. Pri pohledu na sportovce behajici po plazi jim fakt zavidim, ze mohou behat. Ja nemuzu ani normalne chodit.
I z tohoto duvodu jsem se dnes omezila jen na kratkou dopoledni prochazku mestem zejmena z duvodu zajisteni zakladnich zivotnich potreb. Bylo to vlastne vubec poprve od meho prijezdu sem, kdy jsem si sla nakoupit nejake jidlo. A taky deodorant a telovy krem :-) V poutnickem batohu pro takovy luxus nebylo misto, ale ted uz jsem zase v civilizaci, takze tyto vymozenosti opet mohu (mozna ze by vic sedelo: "musim" :-)) pouzivat.
Jak jsem tak hledala supermarket, dosla jsem do parku, ktery jsem prochazela uz prvni den, kdy jsem hledala hotel. Byla jsem tehdy tak blizko - stacilo jen zatocit doleva a ujit asi 250 m . . . No jo, ale kdo to bez mapy mohl vedet. A jak jsem si dnes vsimla, smerovka primo na hotel byla asi 15 m od mista, kde jsem misto doleva sla rovne. Z mista, kde jsem tehdy stala a rozhlizela se, jsem ji ale nemohla videt. V tomto parku (La Rosaleda) jsou krasne zahony s ruzemi vysokymi temer jako ja (viz foto).
Je zvlastni, ze jakmile se vydam z hotelu na druhou stranu (mysleno od more), je tu obrovske mesto plne spousty zajimavosti. Asi po 50 m od hotelu smerem do vnitrozemi je obrovske namesti Plaza de Pontevedra, kde je Dum ved, park s detskym hristem a dopravni uzel zejmena MHD. Kdyz popojdu dalsich par metru, dostanu se do spleti ulicek plnych nejruznejsich obchudku. No, aspon vim, co budu zitra delat, kdyz ma prset.
Kdyz uz jsme u MHD, kolem celeho "balkonu do oceanu" ma jezdit turisticka tramvaj. Skoda, ze ted ma zrovna vyluku. Vzhledem k velikosti celeho vybezku mesta do Atlantiku by se docela hodilo nekdy trochu popojet. Urcite se jeste budu chtit podivat na ty super vcerejsi utesy, a tramvaj by mi usetrila hodinu cesty (tj. asi 4 km). A kdyz si uvedomim, kolik jsem toho vcera nachodila, nemuzu se divit, ze se noha nelepsi. Mam uz o nohu takovy strach, ze se budu vice setrit a ke vzdalenejsim atrakcim budu radsi priblizovat nejakym dopravnim prostredkem.
Jedine, co na mou nohu pomaha, je more, a to nejen diky moznostem ruzneho protahovani se, ale i diky teplote. Na nartu u prstu mam stale otok - asi nejaky zanet - a kdyz nohu ponorim do studene vody, je to lepsi.
No, vidim, ze norsky server o pocasi yr.no opet nelhal. Podle nej zde melo zacit prset ve 23 h. Ted je 23:33 h a uz asi 25 minut leje jako z konve. Porad nemam destnik. Ale snad to do prvniho z obchudku zitra nejak prebehnu :-) Je zvlastni slyset priboj dohromady s destem. Pusobi to jako dvojnasobna ukolebavka, ktere nelze odolat.
