Šustí listí, jemně mrholí,
je listopad a právě vrcholí.
A právě dnes se mi o Tobě zdálo
Povíš mi jak se máš,
byť i něco málo?

Žárlím na tvou postel, že v ní můžeš spát
žárlím na tvou deku, že tě může hřát
žárlím na tvůj polštář, že smí tvoje sny znát... ááááá

Chtěla bych za raní slunce záře
pozorovat tvoje tváře,
dívat se jak spíš,
a čekat
až se probudíš.

Žárlím na tvou postel, že v ní můžeš spát
žárlím na tvou deku, že tě může hřát
žárlím na tvůj polštář, že smí tvoje sny znát... ááááá

Tak proč pořád jen

žárlím na tvou postel, že v ní můžeš spát
žárlím na tvou deku, že tě může hřát
žárlím na tvůj polštář, že smí tvoje sny znát... ááááá

Kéž bych mohla i já.